Wellbeing: praktické tipy a současné trendy
- Zdeněk Císař
- 13. 4.
- Minut čtení: 6
Aktualizováno: 11. 8.
Co je to vlastně ten „wellbeing“?
Slovo wellbeing na nás v poslední době vyskakuje z každého rohu, a možná zní jako další moderní buzzword, který vlastně znamená "spokojenost v životě". Ale ve skutečnosti jde o otázku, kterou lidstvo řeší už tisíce let, a pohledů bylo vždy více. Pojďme si v tom udělat trochu jasno.
Už v antice se zformovaly dvě cesty, jak se dívat na spokojený život, a obě v sobě nosíme dodnes:
1. Cesta „tady a teď“ (Hedonismus):
Představte si první kousnutí do čokoládového dortu nebo horkou vanu po dlouhém dni. To je hedonický pohled na wellbeing. Jde o radost a příjemné prožitky – a také o to, zda se při tom vyhýbáme tomu nepříjemnému.
2. Cesta za „smyslem“ (Eudaimonia)
Tady už nejde o to, jestli je vám právě teď dobře. Tahle cesta je o růstu, smyslu a naplňování vlastního potenciálu. Představte si, že trénujete na maraton nebo se třeba učíte na těžkou zkoušku. Bolí to, potíte se, možná u toho i nadáváte – ale pocit, že se někam posouváte a děláte něco, co má pro vás smysl, může být neocenitelný.
Proč potřebujeme obojí?
Zatímco hedonická radost nám může pomoct na chvíli vypnout a dobít energii, eudaimonický rozměr nám zase může pomoct ve chvílích, kdy menší příjemnost nestačí. Když se vám nedaří (málo hedonismu), ale víte, proč to děláte, a co vše už jste zvládli (silná eudaimonia), je to posilující, a může to být důležitá opora ve chvílích, kdy je život zrovna náročný.
Současná psychologie na tyto pohledy navazuje a wellbeing popisuje i pomocí dalších oblastí:
Model PERMA (Martin Seligman):
Od ‚opravování‘ ke vzkvétání: PERMA jako mapa dobrého života
Chceme Vám dnes představit model, který se lehce pamatuje a "vstřebává" rovnou do každodenního života.
Pochází z pozitivní psychologie a popisuje pět oblastí, které souvisejí s tím, jak se nám v životě daří. Jsou to věci, o které usilujeme pro ně samotné – ne proto, že musíme, ale protože nám dávají smysl. Model PERMA uznává obě cesty ke spokojenosti, o kterých jsme mluvili v úvodu – tedy jak tu hedonickou radost z okamžiku, tak tu eudaimonickou hloubku a smysl.
Co tedy jednotlivá písmena znamenají – a jak se mohou projevit v běžném životě?
Positive Emotions (pozitivní emoce): Nejde o to být pořád pozitivní, ale o vědomé vyhledávání drobných zážitků, které nám dělají dobře. To vyžaduje rozhodnutí na tyto věci více zaměřovat svou pozornost, a přisoudit jim odpovídající důležitost.
Reflexe vděčnosti: Každý večer si vybavte nebo i zapište 3 věci, které se vám ten den povedly nebo vás potěšily. Učíte tím mozek vnímat to dobré, a nabourávat tím naší vrozenou tendenci se více soustředit na negativa (negativity bias). Pokud si je zapisujete, může být efekt ještě výraznější.
Laskavost k sobě: Když se vám něco nepovede, zkuste k sobě promluvit tak, jak byste mluvili ke svému nejlepšímu příteli. Může to pomoct zmírnit hlas vnitřního kritika.
Engagement (angažovanost): Jde o chvíle, kdy se do činnosti tak ponoříte, že přestanete vnímat čas (tzv. Flow). Takové chvíle často přinášejí pocit zaujetí, naplnění nebo toho, že nám něco opravdu jde. Můžeme si při nich také lépe uvědomit, co nám jde a v čem jsme dobří..
Monotasking: Vyberte si jednu činnost a věnujte se jen jí. Žádný telefon v ruce u sledování filmu, žádné e-maily u oběda. Když jsme opravdu u jedné věci, často si ji také víc užijeme nebo ji zvládneme lépe.
Hledejte svou „zónu“: Vzpomeňte si, co vás bavilo jako děti (malování, stavění, sport) nebo jen vždy lákalo, a dejte tomu šanci. Zkoušení nových věcí může naši komfortní zónu postupně rozšiřovat a dává nám příležitost se zase o trochu lépe poznat. A nemusíte čekat na "ten správný čas". Ten nikdy nemusí přijít..
Relationships (vztahy): Potřebujeme vztahy a kontakt s druhými lidmi (i když každý trochu jinak) a to, jaké vztahy máme, a jak se v nich cítíme ovlivňuje naši náladu i odolnost. Nejde přitom o počet lidí kolem nás. Důležité je, jestli máme vztahy, ve kterých můžeme být sami sebou a cítíme se v nich dobře.
Digitální přítomnost: Když jste s někým, dejte telefon displejem dolů nebo do tašky. Věnujte mu plnou pozornost – je to ten nejcenější dar.
Rituály spojení: Zaveďte drobné rituály (společná snídaně bez zpráv, krátká procházka po práci), které upevňují pocit „my“. Sdílejte je s druhou stranou, ať si je můžete i společně ocenit.
Meaning (smysl): Jde o pocit, že to, co děláme, má pro nás nějaký význam a zapadá do něčeho, co považujeme za důležité. A také schopnost držet se toho, navzdory možným pochybám okolí.
Propojení s hodnotami: Všímejte si v každodenním životě míst či momentů, kde můžete jednat v souladu se svými hodnotami (např. „třídím odpad, protože mi záleží na planetě“). Když své hodnoty známe, snáz poznáme, co je pro nás důležité a podle čeho se chceme rozhodovat.
Osobní „proč“: Zkuste si definovat, proč děláte svou práci (a nebo cokoliv, co je součástí vašeho života). Ne co děláte, ale komu tím reálně pomáháte, co tím umožňujete nebo získáváte. I “protože potřebuju peníze” za sebou může mít velké obsahy, když se na to podíváte blíže, a možná je tam toho ve výsledku mnohem více, než jste měli zvědomené.
Accomplishment (úspěch/výkon): Potřeba cítit, že se posouváme kupředu a něco zvládáme.
Metoda malých vítězství: Rozkouskujte velké cíle na drobné kroky. I odškrtnutí malé položky ze seznamu může přinést pocit, že se něco podařilo dokončit. Na rozdíl od velkého cíle tak vidíte posun průběžně.
Učení se novému: Pusťte se do něčeho, co vám na začátku nejde. Pocit, jak se z úplného začátečníka stáváte někým, kdo věc chápe nebo umí, může výrazně posílit sebevědomí a připomenout nám, že se můžeme učit i věci, které nám zpočátku nejdou. Cesta je přirozená, nikdo nezačíná jako mistr.
Otázka k zamyšlení: Která z těchto pěti oblastí vám teď v životě chybí nejvíc?
Trendy 2025/2026: Jak se staráme o pohodu dnes?
S tím, jak se mění náš každodenní život, mění se i to, o čem dnes mluvíme jako o wellbeingu. Wellbeing dnes nevnímáme jen jako absenci problémů. V letech 2025 a 2026 se wellbeing stává aktivní strategií, do popředí se dostává třeba vztah k technologiím, dlouhodobé zdraví nebo schopnost udržet si pozornost.
Pojďme se podívat na dva hlavní směry, které dnes definují naši spokojenost:
Digitální wellbeing: Od „skrolování“ k vědomému spojení
Digitální wellbeing není jen o tom dát si mobil na chvíli stranou. Jde také o to rozumět tomu, jak technologie pracují s naší pozorností a návyky. Naše pozornost je vystavená obrovskému množství podnětů, které nás průběžně vybízejí k další reakci. Pokaždé, když uvidíte „like“ nebo červenou notifikaci, mozek dostane malou odměnu. Výsledek? Jsme rozptýlení, unavení a paradoxně osamělí.
Právo na odpojení: Čím dál víc se mluví také o právu nebýt neustále k dispozici. Jde o schopnost (a odvahu) nebýt k dispozici 24/7. Jde o vědomé chvíle, kdy nemusíme reagovat na zprávy, upozornění ani pracovní požadavky.
Vědomé omezení digitálních podnětů: Někdy může pomoct na chvíli ubrat notifikace, sociální sítě nebo jiné rychlé zdroje rozptýlení a zjistit, co s naší pozorností udělá jejich menší množství.
Longevity a kognitivní fitness: Jak přemýšlíme o dlouhodobém zdraví
Dříve jsme řešili, jak dlouho budeme žít. Dnes nás zajímá, v jaké kvalitě ten čas strávíme. Longevity (dlouhověkost) v letech 2025/2026 není o nesmrtelnosti, ale o prodlužování délky zdraví (healthspan).
Kognitivní fitness: Stejně jako chodíme cvičit kvůli svalům, dnes trénujeme mozek kvůli jeho neuroplasticitě. Patří sem práce s pozorností, meditace nebo učení se dovednostem, které vyžadují hluboké soustředění. Cílem je udržet si bystrou mysl bez „mozkové mlhy“, a uchovat si dovednost kriticky přemýšlet v době, která nás často svádí k rychlým a automatickým reakcím.
Proaktivní péče: Namísto hašení požárů (léčení nemocí) se zaměřujeme na prevenci. Chápeme, že dnešní pohyb, spánek, zdravé jídlo nebo třeba terapeutické sezení mohou být přímou investicí do toho, jak se budeme cítit a vnímat za 20 let.
Otázka k zamyšlení: Kdybyste věděli, že vaše tělo a mysl jsou jediný „dům“, ve kterém budete muset bydlet dalších 50 let, co byste v něm dnes opravili nebo vylepšili?
Specifika neurodivergence: Když mozek funguje jinak
U nás ve smyslee víme, že univerzální návody nefungují. Baví nás individuální přístup ke každému. U lidí s ADHD nebo autismem může být potřeba takového individuálního přístupu ještě výraznější. Může zahrnovat redukci senzorického přetížení (hluk, světlo, davy) a potřebu vysoké flexibility v tom, jak si uspořádat den (nebo cokoliv). Jejich wellbeing může výrazně podpořit prostředí, které počítá s jejich potřebami a umožňuje jim využívat jejich silné stránky.
Wellbeing nemusí vypadat u každého stejně.
Ať už wellbeing chápeme jako duševní pohodu, rovnováhu nebo prostor pro vlastní růst, je to něco, co si každý potřebuje nastavit trochu jinak. Je to cesta, kterou si každý prošlapáváme po svém.
Na to ale nemusíte být sami. Se zvládáním současného životního tempa vám může pomoct náš kurz Tempo dnešní doby, případně je tu naše nabídka individuálního koučinku.
Něco na rozloučenou:
💡 Zkuste: Technika WOOP pro malou změnu
1. Wish (Přání): Co malého byste dnes chtěli udělat pro svůj wellbeing?
2. Outcome (Výsledek): Jak se díky tomu budete cítit?
3. Obstacle (Překážka): Co vám v tom může zabránit?
4. Plan (Plán): Když se překážka objeví, udělám…
Komentáře